Jak předcházet zimním nemocem díky znalosti svého menstruačního cyklu

Povím Ti svůj příběh a jsem zvědavá, jestli se v něm poznáš taky. Možná Tě podobně jako mě jednou, dvakrát za zimu přepadne nějaká viróza, chřipka, kašel, který nechce ustat nebo jen dlouhé nachlazení a nekonečná rýma, kterou ani 7 dní léčení nevyléčí. Všimla sis, v jaké fázi cyklu jsi, když Tě onemocnění přepadne? Já to mám na sobě otestované spoustakrát, díky několikaletému zapisování a sledování cyklu symptotermální metodou a také pocitově. Letošní zimní onemocnění v druhém týdnu roku bylo až symbolické. Proto jsem se rozhodla sepsat tento článek, který by Ti mohl leccos vysvětlit a třeba v budoucnu už budeš vědět, co s tím, aby se Ti nemoc nerozjela nebo abys jí prošla s větším klidem. I to druhé se počítá. 🙂 

Náš cyklus nás může krásně vést a léčit.

Symptotermální metoda a také naše cyklické náramky mi ukázaly, jak přesné tohle zjištění je. Jako kojící maminka 20 měsíčního chlapečka mám folikulární fázi o týden delší než luteální, více-méně už skoro půl roku. Ovulace přichází často postupně, většinou ji pocitově i tělesně poznám a následně mi ji potvrdí vzestup bazální tělesné teploty a cervikální sekret. 

Tento cyklus byl ale trošku odlišný.

Trápila mě mykóza a hlen nebyl úplně zřejmý, ale teplota vystoupala jasně a já cítila, jak se mi mění hladiny hormonů. Z dlouhé dynamické fáze jsem se postupně přehoupla do ovulační a cítila jsem radost ze života, sebevědomí a těšila se ze  setkávání, prostě jsem si emočně užívala. Ze dne na den jsem pak začala pozorovat, jak jsem citlivější na různá témata a jak se mi ztrácí postupný nadhled i vtip. Vnímala jsem, jak se mě určitá témata více a více dotýkají, až jsem jednoho rána (3. den vzestupu teploty) poznala, že ta až skoro euforická radost se mění a já se stahuji více do sebe, začínám si stavět pomyslnou hranici toho, kde už je to moje a kam jen tak někoho nepustím. Až fyzicky se mě začínala dotýkat slova mého muže, která bych ještě před pár dny viděla z nadhledu, rádoby vtipné, ale teď mě doslova vytáčela a já postupně cítila, jak ve mě roste napětí, hněv.

Další večer jsem usínala s těžkou emocí vzteku, se kterou jsme si nevěděla rady a fyzicky vnímala, jak mi zaplavuje krk, hrudník a jde na mě slabost, kterou chci vykašlat. Byla jsem snad poprvé v životě přímým svědkem toho, jak se mi nezpracovaná emoce somatizuje a já “jen pozoruji, vnímám”. Tělo mi nedovoluje nic jiného, než jen tím vším projít. Další den jsem se probudila s kašlem a postupnou zimnicí. Uvědomila jsem si, kolikrát v životě jsem tohle nevnímala a jen přisuzovala tomu, že “je zima, je toho moc”. Ale to rovnítko emoce=nezpracování=cyklus, jsem si dala do vědomí až poslední roky, co cyklicky žiju.

Jak s tím souvisí cyklus a symptotermální metoda?

Úplně jednoduše. 🙂 Náš cyklus je směs hormonů, které spolu krásně komunikují. Od menstruace začíná nabírat energii estrogen, který je hormonem ženství, krásy, ale i pevného zdraví, dělá nás těmi “hezkými pro okolí” i pro nás, máme nadhled a cítíme se skoro neporazitelné. Jakmile jeho hladina vyvrcholí, mozek dá signál našim vaječníkům, že je čas splynutí. Nastává ovulace a my jsme na vrcholu blaha, je nám krásně a vše jde skoro samo. Vrchol netrvá nikdy věčně, ať chceme nebo ne, prostě natáhnout nelze podobně jako v přírodě letní čas. Estrogen se začíná pomaličku stahovat a pokud nedojde k otěhotnění, klesá až k menstruaci. S ním i naše energie, nálada, pokud si neuvědomíme jednu podstatnou věc. Že je čas se stáhnout do sebe. Období záření a toho, “jsem tady pro okolí” ustává den za dnem.

Vládu našich hormonů převezme progesteron. Hormon, který má raději klid, samotu, dokončování, sklizeň toho, co jsme v období energetického růstu zasely. Zároveň pokud neotěhotníme, naše imunita je křehčí. Vajíčko uvolněné z našeho folikulu se v horní třetině vejcovodu postupně rozpadá, až zanikne úplně. Je to jedno z našich nejkřehčejších obdobích. Vlastně část z nás s ním umírá také. Můžeme si to takto vysvětlit na změně naší nálady ze dne na den. I takový na první pohled drobný fyzický proces nás může nesmírně ovlivnit. Neuděláme s tím nic, než jen to, že si toho budeme vědomy a začneme respektovat hormonální změny jako naši přirozenou součást.

Když si v období ovulace uvědomíme, že i tenhle čas má svůj konec a víme, že je dobré všeho tak akorát, můžeme se připravit na pokles, který nás čeká a stejně tak vnímat, že jsme citlivější a bereme si spoustu věcí osobněji než kdy dříve. Nicméně život je život a je dobré vnímat i to, že ne vždy s tím jsme schopny něco udělat. Občas je nutné něčím projít, abychom pochopily, prožily. Jak se říká: “dokud neprožiješ, vlastně nevíš”, u našeho cyklu platí dvojnásob.

Poznáváš se v tom taky? 

Vnímáš už teď (i když se třeba ještě podle symptotermální metody nesleduješ) kdy v rámci cyklu Tě nemoc přepadne? Zkus se podívat zpětně, jestli to u sebe poznáš. Bylo to hned po menstruaci nebo spíš až více za ní? Vnímáš u sebe změnu hladin hormonů nebo si ji umíš vysvětlit i díky symptotermální metodě? Často takové drobné změny v rámci běžného dne nejsme moc schopné podchytit a právě to, že pak zpětně vidíme černé na bílém, jak se naše pocity otiskly do papíru je jasným důkazem nejen pro nás, ale i pro naše blízké, okolí, proč reagujeme tak, jak reagujeme. 

Na závěr Ti dám ještě osobní tipy.

Co pomáhá mě, když si toho zavčas všimnu nastupující nemoci a umím změny zapracovat? 

1. Už druhým rokem téměř denně nosím cyklický náramek. Vytvořily jsme 4, pro každou fázi cyklu jeden. Ráno po probuzení se navnímám, jestli mi ještě sedí daná fáze cyklu nebo už se cítím na jinou a podle toho si náramek nechám nebo ho na pár dní vyměním. Více o nich píšu v tomto článku.

2. Zmiňovaná symptotermální metoda je pro mě důkazem č. 1, že to nejsou “jen mé pocity”, ale jasně dané hormonální změny, tělo které dává mým emocím jasný signál. Pokud Tě více zajímá, jak se ji můžeš naučit, mrkni na Kurz STM, který pro Tebe sestavila naše hlavní lektorka Péťa.

3. Jakmile si všimnu toho, že ještě včera jsem se cítila “jako zářící hvězda plná energie” a dnes se vidím spíš jako bojovnice Xena, náramek mi to během dne připomene. Díky tomuto cyklu jsem si uvědomila, jak důležitou roli hrají mé kotvy. Vytvořila jsem si na nástěnku obrázek, který mi připomíná, že mám odkud čerpat a je dobré se ke svému zdroji vracet. Když se u mě rozjíždí emoce, ve které mi není dobře, zastavím se a uvědomím si, co teď právě cítím. Dám si podvědomou stopku, než se rozjede spirála myšlenka-emoce a já už v danou situaci reakci nezastavím. Když si tohle uvědomím, mám před sebou svůj seznam kotev, ze kterého si jednu vyberu. Vím, že před menstruací je jednoduché emocím hněvu, křiku snadno propadnout, proto mám svůj tahák, který mě snadněji vrátí do klidu. Doporučuji si podobný seznam udělat ideálně během ovulace, když se cítíme celkově nejlépe.

4. Brát svůj život cyklicky. Že každé období s sebou nese něco úžasného. Teď už tu nebudu “pro všechny a hlavně s úsměvem na rtech”, ale hlavně pro dokončování toho, co jsem si ještě před 14 dny zadala. Čas usebrání, hlídání hranic a limitů a také citlivosti a hloubky se hlásí o slovo. Stejně tak s ním čas plný tvořivosti a zhmotnění úkolů, které si žádají o pozornost, teď je doba, brát to důležité vážně a stvořit, co už nepočká.

5. Máme rok končící 5, proto bych ráda dodala i pátý bod, a to mé tipy, jak zacházet s emocemi, když se v nás ze dne na den změní a my občas nepoznáváme samy sebe. Znáš to u sebe taky? Budu ráda, když mi napíšeš do komentáře nebo klidně osobně na mail nehormonalka@gmail.com, co pomáhá Tobě. Mně kromě mých kotev i vědomá práce s energií. Přijetí toho, že i tahle emoce je v pořádku. Že neexistují dobré a špatné emoce, ale to, jak s nimi naložíme.
Já mám v zásobě takový svůj SOS mix. Když vnímám, že na mě jde vztek, hněv, občas si (někde i uvnitř sebe) zakřičím, vyběhnu ven, vypíšu se, použiji EFT metodu, vytřepu se, několikrát si situaci projdu, uklidím nebo přerovnám si věci, zatančím si, protáhnu se, ale to hlavní je, že si uvědomím, co se děje a podle momentální chuti vytáhnu jednu metodu. Učím se držet hesla: I jedna je dost. Abych se už v tak silném emočním rozpoložení ještě více nedostala do chaosu, vrátím se k jednoduchosti. Občas mi pomůže všímavost kolem sebe a počítání třeba kachliček, kostiček něčeho, co je kolem mě, abych zaměstnala racionální část a tu emoční tím zklidnila. Přiznám se, že někdy nepomůže nic a jen čekám, až emoce projde. I to je způsob a cesta.

Ráda bych Ti tímto článkem ukázala nejen to, že je možné běžnému onemocnění předcházet, ale i z něj čerpat do dalšího cyklu bez toho aniž bychom se osočovaly, nadávaly si nebo vůbec, abychom tomu, co se v nás děje, lépe porozuměly. Věřím, že sama máš spoustu svých zkušeností a třeba Ti pár věci z článku ještě více dosedne a spojí se, proč se v minulosti stalo to, co se stalo a budeš se více chápat. 🙂 

Přeji Ti, ať je pro Tebe cyklus taky takovým pomocníkem a orientací v sobě. V životě, který někdy nemusíme chápat, ale můžeme, když si pár souvislostí spojíme. 🙂